República de Colombia

Vlajka Kolumbie

Žlutý pruh je symbolem bohatství země
Modrý pruh symbolizuje moře
Červený pruh je vzpomínkou na krev prolitou v občanských válkách

Státní zřízení - republika
Úřední jazyk - španělština
Rozloha - 2 070 408 km2
Počet obyvatel - 40 miliónů obyvatel
Indiánské jazyky - kečujština, baroko
Hymna - Oh Gloria Inmarcesible!
Měnová jednotka - kolumbijské peso COP= 100 centavů
Mezinárodní poznávací značka - CO
Hlavní město - Bogotá

Časové pásmo - -5 hodin
Nejvyšší bod země - Pico Cristobal Colon (5775 m. nad mořem)
Nejnižší bod - Tichý oceán (0 m)
Nejdelší řeka - Magdalena (1550 km) s přítokem Cauca
Délka dne - 12 hodin (slunce vychází kolem 6.00 hod. a zapadá kolem 18,00 hod.)
27. největší země na světě

Kolumbie je členem OSN (1945), OAS a ALADI

Národní strom Kolumbie - La palma decera

Jako jediná země Jižní Ameriky leží na pobřeží dvou oceánů, Atlantického a Tichého. Sousedí na severu v Karibském moři: Jamajka, Haiti a Dominikánská republika, na západě Panama (225 km) , má mořské hranice s Kostarikou a Guatemalou. Na jihu sousedí s Ekvádorem (590 km), Peru (1496 km) a Brazílií (1643 km). Na východě sousedí s Venezuelou (2050 km).

Kolumbie má celkově 1 138 910 km2. Je čtvrtou největší zemí Jižní Ameriky po Brazílii, Argentině a Peru. Dále sedmou největší na celém Americkém kontinentu. Půda má rozlohu 1 038 700 a voda 100 210 km2.

Území je rozděleno do čtyř geografických regionů: Andské vysočina (má tři pohoří a údolní nížiny), Karibské nížiny, Pacifické nížiny a Illanos a tropický deštný les na jihu Kolumbie. Dále má Kolumbie několik ostrovů v Pacifiku a Atlantiku. Pozoruhodná rozmanitost v teplotě je díky různosti v nadmořské výšce. Ale panují zde pouze malé teplotní rozdíly během ročních obdobích. Obyvatelné oblasti leží většinou v teplých – pod 900 m.n.m., střídmých – mezi 900 a 1980 m.n.m. a studených – mezi 1980 a 2950 m.n.m. klimatických zónách. Srážky bývají většinou těžké ve vysokých oblastech Pacifiku a v některých částech jižní Kolumbie.

Andské pohoří se v Kolumbii táhne od Jihozápadu (Ekvádorské hranice) až na Severovýchod (Venezuelské hranice). Andy se v Kolumbii dělí na Kolumbijský masiv (Macizo Colombiano) a na tři další pohoří (Východní, Centrální a Západní). Ty vytváří dvě dlouhá údolí – Magdalena a Cauca – jimi protékají stejnojmenné řeky. Nejvyšším bodem Kolumbie není hora v Andách, ale hora na Karibské planině – Sierra Nevada de Santa Marta s nejvyšším bodem zvaným Pico Cristobal Colon vysokým 5775 m.n.m. a Pico Simon Bolivar se stejnou nadmořskou výškou. Jižní část Kolumbie je tvořen savanou a deštným pralesem. Protékají tudy řeky Amazonka a Orinokské povodí. Severní část nazývaná Los Illanos je region savan (zvláště právě u Orinocského povodí). jižní část je nazývána Amazonie a je pokryta Amazonským deštným pralesem a patří převážně do Amazonského povodí. Na severu a na západě And jsou pobřežní planiny, Karibská na severu a Pacifická na západě.

Kolumbie má pět tradičních krajinných regionů. Andský region, Karibský region, Pacifický region, Orinoquijský region a Amazonský region. Někteří označují ještě za reion Insularní region separovaný na pobřeží.

Roku 1499 přistáli na území dnešní Kolumbie Španělé, kteří si v letech 1536-1539 podrobili domorodou říši Chibchů. Území připojili roku 1564 ke generálnímu kapitanátu Nová Granada (od 1739 součást stejnojmenného místokrálovství).
V roce 1811 sice byl proklamován samostatný stát, ale Španělé zde obnovili svou moc. Teprve roku 1819 byli definitivně poraženi a území se stalo součástí tzv. Velké Kolumbie (nazvané na počest Kryštofa Kolumba). V roce 1830 se však federace rozpadla na Ekvádor , Venezuelu a Novou Granadu (Kolumbie a dnešní Panama ). Nová Granada se prohlásila roku 1831 republikou, ale byla až do roku 1861 zmítána občanskou válkou. Poté vybojovala vítěznou válku s Ekvádorem (1862-1863)
a změnila svůj název na Kolumbie.
Země, sužovaná i nadále občanskými boji a chaosem, přišla roku 1903 o území Panamy (uznáno Kolumbií 1914). V letech 1932-1934 vedla ozbrojený konflikt s Peru . Za 2. světové války vyhlásila roku 1943 válku Německu . Desetiletou válku mezi konzervativci a liberály (1948-1958) ukončila vláda “národní fronty“ (1958-1974), ale od 80. let se země á země problémy
s narkomafií.

Státní zřízení

Kolumbie je demokratickou prezidentskou republikou a unitárním státem s decentralizovaným řízením. Současný politický systém vznikl na základě procesu modernizace zahájené přijetím Ústavy v roce 1991. V roce 1998 byl podle pravidel nové Ústavy zvolen prezident, viceprezident, Kongres a regionální zastupitelstva. Nová konstituce charakterizuje zemi jako sociální právní stát, unitární a decentralizovanou republiku s částečnou autonomií regionálních úřadů, založenou na participativní a pluralistické demokracii.

Pro vnitropolitickou situaci v zemi byla charakteristická zejména vytrvalá snaha o konsolidaci reforem v politické a ekonomické oblasti. S nástupem prezidenta Uribeho v roce 2002 došlo ke zlepšení mezinárodního postavení Kolumbie, převládala snaha
o širší projekci hospodářských výsledků do sociální oblasti, problematika boje proti narkomafii a s ním spojeným terorismem. Politika Uribeho administrativy se projevuje nekompromisním vojenským přístupem k řešení vnitropolitické situace, otevřeným ozbrojeným bojem proti guerille FARC a ELN, tlakem na dodržování lidských práv a bojem proti obchodu s drogami.

Řídící moc v zemi je rozdělena do tří sfér: výkonné, legislativní a justiční. Soudní moc představují Ústavní soud, Nejvyšší soud, Úřad generálního prokurátora a v záležitostech státní správy a administrace Rada státu. V čele kolumbijské vlády, složené z 13ti ministrů, stojí prezident republiky. V čele každého z 32 departamentů stojí guvernér. Kolumbie je zemí s politickou pluralitou, ve vládě jsou kromě konzervativní strany také představitelé opoziční liberální strany a nezávislí. Kongres se skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů, rozdělené do 8 stálých komisí. Sněmovna má 162 členů a Senát 102 členů.

Existuje ještě jeden hlavní department (distrito capital), Bogotá D.C.

SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ